Historie

U příležitosti stoletého jubilea počátků organizované kopané v naší obci se vedení fotbalového oddílu rozhodlo sepsat ucelený text, který by stručně zachytil dosavadní historii klubu. Obdobné přehledy vyšly již u příležitosti 50. výročí a v menším vydání k 70. výročí a naposled k výročí devadesátému. Vzhledem ke skutečnosti, že od posledního vydání uplynulo již 10 let, rozhodlo vedení Sokola o doplnění posledních ročníků až po současnost. O nejnovější aktualizované informace se postaral Ondřej Vychodil a patří mu za to velké poděkování. 

Cenným zdrojem informací historie žabčické kopané se samozřejmě stala jednak výše zmíněná brožura k 50. a k 90 výročí kopané, která byla zpracována velmi pečlivě pány Ing. Františkem Drobílkem, Ing. Josefem Kroupou, Vladimírem Sloukem, Hynkem Rodingerem a prof. Ing. Janem Furchem, Ph.D.. Bez jejich práce by tento almanach nespatřil světlo světa.

Bohužel každý, kdo se odhodlá k sepsání historie zdejší kopané, narazí brzy na problém nedostatku záznamů z 70 až 80 let. Uvedené roky jsme se snažili zachytit vzpomínkami jednotlivců, které nám uvedenou historii doplnili. Pro přehlednost je celá dosavadní historie fotbalového klubu rozdělena na jednotlivé kapitoly, z nichž každá je věnována jedné dekádě, ve které jsme chtěli zachytit to nejdůležitější. Závěrečná kapitola se bude týkat současnému stavu fotbalového klubu a celkovému hodnocení devadesátileté historie organizované kopané v naší obci.

Při sestavování se využilo různých písemných materiálů, které jsou v oddíle dostupné. Omlouváme se všem těm, kteří si myslí, že jsme některá období nezachytili v tom pravém světle či skutečnosti, jak by to někteří aktéři mohli považovat za vypovídající skutečnost třeba jiným pohledem a děkuji těm, kteří nám byli při zpracování této brožury k 100. výročí historie žabčického fotbalu nápomocni.

Vzpomínáme

s vděčností a úctou na všechny hráče, funkcionáře, členy a příznivce, kteří se zasloužili o kopanou v Žabčicích a kteří již nejsou mezi námi.

Upřímný dík a uznání

patří všem hráčům, funkcionářům, členům a příznivcům, kteří věnovali naší tělovýchově všechen volný čas, kteří se nezištně a obětavě podíleli na rozvoji žabčické kopané a nedali se odradit dílčími neúspěchy a zdolávali překážky i v dobách pro fotbalový oddíl ne právě lehkých.

Úvodem

Každá lidská činnost je úspěšná a plodná teprve tehdy, je-li uskutečňována se zaujetím, s obětavostí, s láskou, když vede k upevňování kolektivu, když vlastní zájmy jsou podřizovány zájmům celku.Takto vykonávaná činnost byla typická i pro žabčickou kopanou. Hráčské kolektivy, funkcionáři i řadoví členové vykonávali dílo zasluhující uznání nejširší veřejnosti, neboť vytvářeli a vytvářejí podmínky pro zdravý růst a výchovu naší mladé generace, vedou ji ke zdravému soutěžení, umění vítězit i prohrávat. Nelze zapomenout tisíců hodin, strávených na hříštích, stejně jako náročné organizátorské a v neposlední řadě stálého úsilí v zajišťování provozu budováním i údržbou sportovních zařízení.

Sokol v Žabčicích začal pracovat již v roce 1919, fotbalisté zahájili svou činnost o čtyři léta později v roce 1923. Dosahovali řady úspěchů, vytvořili tradici, na kterou dnes navazují. Jsme si vědomi, že některé údaje jsou neúplné, přesto jsme však přesvědčeni, že i neúplné údaje oživí vzpomínky na historii žabčického sportu a že historie se stane učitelkou pro dnešní generace žabčických hráčů a funkcionářů. Při zpracování jsme použili písemných vzpomínek zakládajících členů bratří Jana a Antonína Šmerdových, ústních sdělení pamětníků a samozřejmě všech dostupných zpráv z archívů. Všem, kteří nám pomohli, vyslovujeme upřímný dík.

Čerpáno ze vzpomínek

ing. František Drobílek, ing. Josef Kroupa, Vladimír Slouk

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Fotbalová historie :

První kopaná na území Čech a Moravy se hrála v roce 1887 v Roudnici, kde se utkal roudnický Sokol s Českým atletickým clubem v Roudnici. Pak se kopaná v Čechách a hlavně v Praze hodně rozšířila, v roce 1889 pracovalo v Praze již několik sportovních klubů i kroužků, hlavně z řad studenstva, které ze všeho nejvíc pěstovalo kopanou.

Na Moravě se začala hrát kopaná na sklonku 19. století ( 1898 v Uherském Hradišti, Brně a Kroměříži ), v roce 1903 byla založena v Brně Moravská Slavia, která se stala prvním slavným fotbalovým klubem Moravy, jejími šlépějemi šla Hanácká Slavia, SK Prostějov a od roku 1913 SK Židenice.

Po první světové válce nastal v rozvoji kopané prudký rozmach, klubů bylo již tolik, že jejich činnost bylo nutno řídit. V Brně byla založena Západomoravská fotbalová župa, která rozdělila hráče do různých výkonnostních tříd, do Západomoravské župy se přihlásil i žabčický fotbalový club, který byl v župě zanesen pod číslem 36.

Glosy z obecní kroniky :

Obec Žabčice leží jižně od Brna. Zmínka o jejím založení je z roku 1356, jak o tom píše obecní kronikář Jan Soukal. Na jeho domě je umístěna pamětní deska žabčického rodáka Vojtěcha Slouka, pátera rajhradského kláštera, který zhotovil známý globus, dodnes instalovaný v rajhradské klášterní knihovně.

Prvním majitelem Žabčic byl Martin z Křižánkova. V roce 1645 poznala dědina nájezd Švédů. Obecní pečeť je známa z roku 1714. Měla ve znaku radlici a kosíře. Ještě v roce 1775 se v žabčicích robotovalo. V roce 1884 byla v Žabčicích zřízena železniční zastávka na trati Brno - Bratislava.

V roce 1926 dostává obec veřejné elektrické osvětlení.

Žabčice, obec převážně dělnická, žila vždy nemalým kulturním a sportovním životem. Hrávalo se zde především divadlo, činnost zde rozvíjely i pěvecké kroužky.

Po druhé světové válce žije obec značným stavebním ruchem. Čítá 365 popisných čísel s 1350 obyvateli.

Žabčická kopaná :

Kopaná se začala hrát v Žabčicích v roce 1923. Jejími průkopníky byli Jan a Antonín Šmerdovi, Josef Jaroš, Silvestr Lukš, J.Novák, Stanislav Flodr, J. Večeřa, L. Čermák, V. Malý a J.Zeichmeister. Byli to takřka vesměs dělníci, jen dva z nich studenti.

Žabčičtí fotbalisté zvolili pro svůj klub název Žabčický fotbalový club. První zápas byl sehrán v roce založení - tedy 1923 se sousedním SK Židlochovice a výsledkem 3 : 2. Všechny tři branky žabčic vstřelil křídelní útočník Antonín Šmerda. Pro zajímavost uvádíme, že zápas se hrál na hřišti, kde dnes stojí sokolovna.

Žabčický FC byl zaregistrován v Západomoravské župě až v roce 1924 a mistrovské zápasy začal hrát v roce 1925. Ve IV. třídě. Od založení hrál tuto třídu celé dva roky, pak postoupil do III. třídy, kde hrál čtyři další léta. Pak se výkonnost zase zlepšila, Žabčice postoupily do II. třídy a hrály zde celých deset let. V roce 1940 se probojovaly do I.B třídy a hrály zde až do roku 1948, kdy došlo k reorganizaci soutěží a tím i k sestupu.

Za nejvyznámější úspěchy Žabčického FC lze označit postup do I.B třídy a pak vítězství v mistrovských i přátelských utkáních nad dobrými brněnskými kluby, především nad SK Sparta Brno, SK Královo Pole, AFK Žižka Brno, FK Brno a nad takovými mužstvy, jakými svého času bývaly SK Přerov, Borovina Třebíč nebo SK Lanžhot, SK Kostice, SK Mikulčice a další.

V roce 1935 bylo sehráno v Žabčicích první mezinárodní fotbalové utkání. Přijel sem vídeňský klub Hertha, nad nímž Žabčice vyhrály 4 : 2. V roce 1936 jeli žabčičtí fotbalisté do Vídně, kde Herthě podlehli 2 : 3. V roce 1937 bylo totéž mužstvo znovu v žabčicích a vyhrálo zde 5 : 3. Pak nastala v mezinárodních stycích přestávka, znovu se zde hrálo mezinárodně až v roce 1963, kdy zde hostoval vídeňský klub Gershofer. žabčice vyhrály 3: 2. Vroce 1965 jely Žabčice k vídeňské odvetě a stihla je zde porážka 1 : 2. Pak přijelo do Žabčic italské mužstvo SC Grespellano Bologna. Uhrálo zde nerozhodný výsledek 3 : 3. V roce 1970 byli v Žabčicích opět Vídeňané, tentokrát klub FC Trauzl Wien.

Za první padesátiletou historii žabčické kopané zde vyrostla řada velmi dobrých fotbalistů. Někteří z nich reprezentovali okres Židlochovice a mnozí dokonce i Západomoravskou župu. Reprezentační dres župy obléklo celkem 15 žabčických hráčů.

Mnozí hráči přerostli žabčickou výkonnost a odešli do předních brněnských klubů, kde hráli mnohdy velmi významnou roli. Tak Vl. Slouk hrál v roce 1938 za brněnskou Spartu, Antonín Žvachula a J. Fojtl oblékali dres Arsenalu Husovice, J. Feiler hrával za královo Pole.

Největší však byl uspěch žabčického kolektivu, který postoupil do I.B třídy. Tehdy se Žabčice utkávaly s tak výbornými soupeři, jakými byli ČAFC Židenice, Moravia Brno, Moravská Slavia Brno, SK Líšeň, AC Velen Boskovice.

II. JAK ŠLA LÉTA

A teď kousek ze vzpomínek Jana Šmerdy : " První kopací míč se ocitl v Žabčicích v roce 1921. Koupil jsem ho od Jendy Dobrovolného z Rajhradu. Žabčičtí kluci obdivovali, jak ten míč krásně létá. Hrávali jsme Na výhoně u dráhy (nynější železnice ), od roku 1922 za hospodou u Jarošů. Už tehdy jsme přemýšleli o založení klubu. Josef Jaroš přivezl totiřž stanovy Moravské Slavie, měli jsme z čeho vyjít. Dr.Čermák z Židlochovic nám sepsal žádost o přijetí do župy. Když nás přijali, skládali jsme se po koruně na dřevo, z něhož jsme postavili branky. Sám jsem je zhotovil a daroval klubu také míč. Jenže v červenci nám fotbalové branky těsně nad zemí někdo odřezal a proto jsme museli přeložit své zápasy do Rajhradu. V září jsme však už měli nové branky, přes zimu jsme je uschovali u Havlíků, tam také byla ustavující schůze a byl zvolen také první výbor. Předsedou byl Jan Šmerda, místopředsedou Jan Lukš, jednatelem J. Jaroš a zapisovatelem Leo Čermák. Všechno jsme si pořizovali sami. Také červené košile, které nám šila paní Havlíková, které přidala modré límce a manžety. Kopačky měli jen někteří, většina hrávala v obyčejných botách. Ale kopaček přibývalo, když jsme měli i záložní mužstvo, vybavili jsme je černými dresy. Cestovné si každý sám platil, když jsme však začali hrát mistrovská utkání, jezdili jsme autobusem."

1923 - 1933

Na hřišti Na výhoně se hrálo plných deset roků. V roce 1933 byl za zahradou domu č.p. 32 uvolněn obecní pozemek, zvaný Olší. Na tomto pozemku bylo hodně olšových keřů. Bylo je nutno vytrhat, aby pozemek se mohl stát fotbalovým hřištěm. Když jsme to udělali, zjistili jsme, že je to vlastně močál, prostě hodně mokrá louka. Proto jsme museli louku zavážet a také odvodnit. Než se to podařilo, museli jsme odvést hodně poctivé práce. Na novém hřišti se začalo hrát v roce 1934. Nebylo tu nic víc než hřiště, samozřejmě tu chyběly kabiny. Rok 1933 byl rokem budování. V tomto roce vzrostl i počet členů klubu. Ze 44 na 70. Močálovitá louka se stala hřištěm za tři měsíce intenzivních úprav. Velkou pomoc poskytl správce velkostatku ing. Čermák, který poskytl zdarma povozy i písek. Pracovní nadšení bylo nakažlivé, přibývalo vítězství, zlepšovala se výkonnost a na fotbalových zápasech rostly i návštěvy. Prostě Žabčický FC slavil desátý rok svého trvání na slavnostní valné hromadě 25.června 1933 skutečně radostně. První mužstvo sehrálo 34 zápasů / 13 vítězství, 7 remíz, 12 proher, skóre 97 : 98 /, B - mužstvo 26 zápasů / 11 - 3 - 12, 56 : 57 / , C - mužstvo 10 zápasů / 6 - 1 - 3, 29: 11/. Pokladní hotovost obnášela 122,90 Kč, dluhů však bylo za 700,90 Kč. Prostě budování hřiště něco stálo !

1933 - 1943

Když se ke konci roku 1939 po celých Žabčicích mluvilo o tom, že ŽFC bude likvidován, uvědomila si žabčická mládež, že se jedná o ni, že zánikem klubu bude postižena především ona, že se nebude mít kde vyžívat. A právě z mládeže vyšla iniciativa obnovit činnost Žabčického FC na co nejlepší úrovni. Dne 17. března 1940 se konala valná hromada za nebývalé účasti 53 členů. Předsedou klubu byl zvolen Ladislav Matzka, do výboru pak V. Kroupa, R. Kovařík, J. Kresa, Fr. Drobílek, V. Šmerda, K. Vinterlík, M. Novotný, J. Kroupa, Vl. Slouk, A. Sedláček, B. Říčka, J. Kresa st., J. Škarda a Ota Čermák. Omlazený výbor se pustil do práce s velkým nadšením. Přibývalo členů i příznivců, mezi hráči vládl kamarádský duch, všichni bojovali velmi poctivě a dokázali, co se v minulých letech zdálo nemožným. Probojovali se na 1. místo a postoupili do I. B třídy. Klub se dostal z finanční tísně v níž se nacházel od roku 1934. Klub pořídil pro hráče nenutnější rekvizity, mezi příznivci klubu vybíral dobrovolné příspěvky a tak se mu podařilo vyrovnat veškeré dluhy, které dosahovaly už výše 2250 Kč. a do roku 1941 šel s pokladní hotovostí 925 Kč. Kromě toho si v tomto roce všestranného vzestupu fotbalový klub pořídil kolem hřiště bariéry, dřevěné lavičky, mohl pro A - mužstvo koupi nové dresy a nové míče. Pro zvýšení výkonu mužstva byli získáni z Hrušovan u Brna hráči J. Doubek, J. Houser, z Pohořelic J. Dvořák, a z Králova Pole J. Feiler.

V roce 1943 zastával funkci předsedy J. Kresa, výbor zůstal beze změn, jen místo V. Šmerdy a J. Ludvíka přišli do výboru V. Karban a St. Felzman. Rok 1943 je možno označit za nejúspěšnější za celou dobu trvání Žabčického FC. I když se na hřištích nepodařilo dosáhnout takových úspěchů, jako v předešlých letech. Podařilo se uhájit příslušnost v I.B třídě, i když se již zdálo, že tato snaha bude beznadějná. Výhodou A - mužstva bylo, že do něho přišli velmi mladí hráči a navíc takřka samí rodáci. Činnost ŽFC byla tak dobrá, že přibyl odbor lehké atletiky, házené /muži,ženy / a ledního hokeje. To samo o sobě svědčí o velké iniciativě, i o tom, že klub měl vyrovnány své finance a mohl se pustit do rozšiřování své činnosti. V té mu přibyli i další schopní funkcionáři.

V roce 1943 oslavil na slavnostní valné hromadě Žabčický FC 20 let svého trvání, slavnostní projev přednesl Jaroslav Kresa, tehdejší předseda ŽFC, který poděkoval především těm, kteří neopustili klub v době jeho krize. Čestnými členy ŽFC byli pak jmenováni Jan Šmerda, Josef Jaroš, Josef Zechmeister, Antonín Šmerda a in memorian ing. Blahoslav Čermák a František Urbánek.

1943 - 1953

Předsedou Sokola byl v roce 1948 Vl. Slouk, ve výboru pracovali Čermák, Kresa, Žvachula, Brnka, Novák, Škarda, Čech, Lazar, Kroupa, a Macka. V roce 1949 se výbor v čele s Vl. Sloukem pustil do dalších úprav hřiště a zvětšil je na rozměry 98 x 60 m. Do kabin bylo zavedeno elektrické osvětlení a na hřišti i kolem něj byl po celý rok čilý ruch. V roce 1952 byl v čele oddílu J. Feiler, členy výboru pak byli Čermák, Škarda, Lazar, Černý, Hrdina a Kroupa. V tomto roce se podařilo v letní přípravě zajistit p. Čermákovi přátelské utkání s Duklou Prešov, která byla na soustředění v Brně. Dukla Prešov účastník I. ligy se všemi československými reprezentanty - Šimanským, Pavlovičem, Seméšim, atd. skončilo vítězstvím Dukly 9 : 0. Na utkání byla rekordní návštěva 2.000 diváků, kteří na vstupném zaplatili víc než 25.000 Kčs.

V roce 1953 slavili fotbalisté Sokola Žabčice 30 let existence oddílu. V jeho čele byl stále J. Feiler, členové se neměnili. V roce oslav hrála v Žabčicích Rudá hvězda Brno s reprezentanty Bubníkem, Dandou, i Bartoněm a vyhrála 12 : 3. Mužstvo žabčického Sokola hrálo v této sestavě : Bombela / Urbánek /, Čermák, Musil, Feiler, Soukal, Urbánek V.,Hrdina, Schonwalder, Hošek, Šťastný a M. Sedláček. Byl to nemalý důkaz aktivity, která se projevila i v tom, že v Lidovém domě uspořádali fotbalisté zdařilou estrádu.

1953 - 1963

V roce 1954 byl Sokol Žabčice jedním z prvních venkovských mužstev, které se zůčastnilo brněnského zimního turnaje, ve skupině skončily Žabčice na 3.místě. Zápas Sokol Žabčice - Slovan Rosice byl vysílán Československým rozhlasem, u mikrofonu byl redaktor M. Zouhar. V tomto roce i dalších letech do roku 1958 udržovalo družstvo dospělých družbu s mužstvy ze Slovenska a sehrálo několik družebních zápasů ve Sv.Jánu, Sekulech atd. Žabčice byly také pověřeny reprezentací okresu Židlochovice. Střetly se s okresem Hustopeče u Brna ve Velkých Němčicích a vyhrály vysoko 9 : 1.

V roce 1958 stál v čele nový předseda Vít Šmerda, členy výboru byli Hrdina, Šrámek, Duchoň, Karpíšek, Zahradník, Bělík a J.Pokorný. Jednání o nový pozemek uspěla, MNV přidělil Sokolu pozemek, na kterém je dnešní hřiště. V roce 1959 shořela na poli místního školního statku Vysoké zemědělské školy budova, sloužící k uskladnění obilí a strojů. TJ Sokol nabídla, že trosky odklidí a že jich za odměnu může použít při výstavbě tělovýchovného zařízení. Staré hřiště kopané bylo odříznuto od obce zemědělskými objekty místního JZD. Nový pozemek se nacházel v těsné blízkosti středu obce. Do těchto míst byl převezen materiál z vyhořelé budovy, hned se začalo s úpravami hrací plochy i se stavbou kabin. Pozemek, určený na hrací plochu, byl příliš nerovný, kjeho úpravě muselo být použito buldozeru. Brigádnická činnost a zájem o výstavbu vzrostly kolem roku 1963, kdy oddíl chystal oslavy 40. výročí vzniku oddílu kopané. V tomto roce se nejednou stávalo, že na úpravě hřiště pracovalo i víc než 50 brigádníků za jediný den. Díky této iniciativě a obětavosti byl dokončen sportovní stadión, který má fotbalové hřiště mezinárodních rozměrů, plochu rezervovanou pro atletickou dráhu a vkusnou trubkovou bariéru a lavičky pro návštěvníky fotbalových utkání. Kabiny jsou vybaveny koupelnami a sprchami, mají samostatnou kabinu pro rozhodčí i rozhlasové zařízení, archív, hospodářskou místnost, bufet. Žabčické sportovní středisko je prostě na úrovni, ti kdož jej zhlédli, nešetřili slovy uznání. Hodnota díla obnášela v té době více než půl miliónu Kčs.

Rok 1963 proběhl ve znamení oslav 40. výročí založení žabčické kopané. Dne 14.července tohoto roku se konala slavnostní schůze za účasti zástupců místních organizací, bývalých hráčů i členů oddílu. Odpoledne ve 14 hodin pak došlo k slavnostnímu aktu, zahájení provozu na novém hřišti, o jehož brigádnické výstavbě již byla řeč. Po slavnostním aktu byl sehrán pohárový turnaj starých pánů za účasti Rajhradu, Vranovic, Židlochovic u Brna a domácích. Navíc pak A - mužstvo sehrálo přátelské utkání s Baníkem Brodské. Otevření hřiště i turnaji byla přítomna spousta diváků ze Žabčic i okolí. Kromě nesporných sportovních úspěchů znamenaly oslavy 40. výročí vzniku žabčické kopané i velký finanční přínos. Dík tomu bylo možno rozvinout sportovní činnost na širších základech. A mužstvo se značně zlepšilo, v podzimní soutěži 1963 okresního přeboru skončilo jen dva body za vedoucím oddílem. Navíc mělo dobré jarní vylosování, není se čemu divit, že v Žabčicích se začalo myslit na první místo v tabulce. Ve svém posledním účinkování v rámci okresu Břeclav skončil Sokol Žabčice na 1. místě se Sokolem Charvatská Nová Ves. Oba oddíly měly stejný počet bodů. Okresní sekce nařídila, aby o postupu rozhodl vzájemný kvalifikační zápas. Byl určen na neutrální půdě a to do Mikulova. V normálním čase skončilo střetnutí 1 : 1, po prodloužení pak 2 : 2. O postupu rozhodl los, ten byl příznivější Charvatské Nové Vsi.

1963 - 1973

V roce 1964 jsme už hráli a byli zařazeni do okresu Brno - venkov. Znovu jsme bojovali o 1 místo v okresním přeboru, ale rozhodující utkání se nám nevyvedlo a tak nám postup znovu unikl. V létě tohoto roku jsme hostili na svém hřišti zahraničního soupeře - SC GERSHOFER VÍDEŇ. V roce 1965 jsme pak jeli k vídeňské odvetě. Zájezdu se tehdy zůčastnilo 20 hráčů a vedoucích.

Další léta už nebyla tak příznivá. Několik hráčů odešlo do oddílů vyšších soutěží, péče o mládež zaostávala a tak výkon jednotlivých mužstev klesal. Nebylo se čemu divit, že mužstvo sestoupilo v roce 1966 do III. třídy. V nové soutěži jsme začali dobře, někteří hráči se však začali domnívat, že návrat do okresního přeboru bude snadný. Ochabli v tréninku i v bojovnosti při zápase. Mužstvo se umisťovalo sice v horní polovici tabulky, ale na postup už nemělo dost sil. Přitom se prohluboval nedostatek péče v práci s mládeží, situace byla dokonce tak nepříznivá, že ani žáci, ani dorostenci neměli stálého vedoucího. A tak po léta nebyl vychován v dorostu ani jeden hráč, který by znamenal pro první mužstvo posilu.

Nelze se divit, že s tímto stavem se v Žabčicích nechtěli smířit. V roce 1967 bylo sestaveno žákovské družstvo, jemuž byla věnována tak dobrá péče, že svou podzimní soutěž vyhrálo bez ztráty bodu. V roce 1968 přešli žáci mezi dorostence, kteří měli natolik dobrou výkonnost, že se během druhého roku probojovali do I. A třídy, ve které hrají stabilně do roku 1973. Na výkonnosti A - mužstva se dobrá práce s mládeží neodrazila, protože dobří dorostenci se v A mužstvu dlouho neohřáli, odcházeli na vojnu a mnozí z nich se nevraceli.

Oddíl kopané udržoval i v dalších letech mezinárodní styky, hostovali jsme jsme fotbalisty z SV Trauzl Vídeň a italské mužstvo SC Grespellano Bologna. Žabčické hřiště vidělo start kompletního mužstva Zbrojovky Brno, se kterou má oddíl přátelské styky, i dalších předních mužstev.

Hodnotíme-li padesátiletou činnost žabčického oddílu kopané, musíme na prvním místě vyzvednout skutečnost, že byl a stále je uznávanou společenskou organizací.

1973 - 1983

V roce 1973 se hrála v Žabčicích III. třída. V sezóně 1974/1975 se podařilo 1.mužstvu vybojovat postup do okresního přeboru v tomto přibližném složení - Šmerda Vladimír, Dresler M.,Blecha Jiří, Večeřa J., Fiala J., Matzka Ladislav, Saitl L.,Drobílek Radek, Šrámek L.,Kmec V.,Kozel J.,Sedláček J.,Klimeš J., Kopřiva S. Mužstvo se postupně doplňovalo vracejícími se domácími odchovanci ze základní vojenské služby a tak mělo v roce 1976 složení Šrámek Libor, Doležal K., Cikl Jiří,Matzka Ladislav, Blecha Jiří, Novák Pavel, Novák Petr, Dresler M., Strmisko P., Klimeš J., Ille Milan, Šmerda Vít, Šich Jan, Drobílek Radek, Šmerda Vladimír, Mládek J., vedoucí družsta Čermák Oto, trenér Šimbera R. V tomto období až do roku 1983 se v Žabčicích hrál okresní přebor pravidelně bez přestávky a jasně se zůročila práce trenérů pana Čermáka Oty a Slouka V., kteří vychovali od žáků do prvního mužstva domácí odchovance Kopřiva S., Šrámek L.,Novák P.,Drobílek R.,Cikl J. a další.

První mužstvo bylo natolik herně vyspělé a příchodem trenéra Šimbery R. v tomto údobí bojovalo o postup do 1.B třídy na předních místech okresního přeboru po několik let. Nejsmolnějším utkáním z vyprávění pamětníků si vzpomínám v jednom roce přímý souboj v posledním utkání soutěže proti mužstvu Sokola Prace na jejich půdě. Naše mužstvo si v utkání postup zcela jasně zasloužilo, ale jak už to ve fotbale někdy bývá osud nepřeje a nepřál nám především hlavní rozhodčí utkání, který utkání odřídil, tak jak to umí jenom pan rozhodčí.

Dorostenecká a žákovská kopaná v tomto období nijak nezaostávala. Dorost hrál s krátkou přestávkou stabilně 1.třídu krajských soutěží a byl převážně zařazen do skupiny s nejlepšími oddíly Uherskohradišstka, Hodonínska a Břeclavska. Z dorostenců můžu jmenovat Soukal Václav, Gratcl Oto, Horváth Alexandr, Nejezchleb Miroslav, Pokorný Jiří, Ludín Petr, Drobílek Michal, Cee Jan, vedoucím a trenérem byl Berta Urbánek. Pokud jsem na někoho zapoměl - rád doplním. Dorostenec Václav Soukal byl v této době jedním z nejtalentovanějších dorostenců, a tak nemohlo jeho účinkování zůstat jenom u 1 třídy krajských soutěží, ale mělo pokračování v prvoligovém dorostu Zbrojovky Brno na hostování. Jeho kariéra po ZVS měla pokračování v Sokolu Lanžhot - krajský přebor,kdy s Holobrádkem patřili k nejlepším střelcům svého mužstva i celého krajského přeboru.

Mezi další talentované hráče patřili v této době Šmerda Vít, Minařík Rudolf, Šťastný Tomáš. Víťa Šmerda působil ve Zbrojovce Brno, Rudolf Minařík od nástupu do učebního oboru hrával pravidelně nejvyšší dorostenecké soutěže za 1.Královopolskou strojírnu Brno ( za tzv. Kénik), Tomáš Šťastný působil od žákovských let 1. Královopolské strojírně Brno, ZVS si zahrál za VTJ Karlovy Vary kde po ukončení obdržel nabídku za 1.FC Vítkovice, dále působil v druholigovém mužstvu GERA Drnovice a Zbrojovce Brno.

Žákovské družstvo si počínalo pod vedením p.Dvořáčka Karla a Šťastného Miloše také solidně a v oddíle vyrůstali další mladí hráči, kteří patřili v porovnání s ostatními mužstvy vždy k těm lepším mužstvům okresního přeboru. Jmenovitě - Dvořáček Karel, Straka Stanislav, Ilčák, Šťastný Tomáš,Šťastný Martin,Kroupa Zbyněk, Kroupa Luděk,Drobílek Libor, Drobílek Roman,Měřínský Jaroslav, Ludín Pavel, Gratcl Radek, Nejedlík Zdeněk, Nejedlík Radek, Rodinger Hynek, Pavlovič Roman, Herout Pavel, Malý Vladimír, Melichar Libor.

V neposlední řadě nesmíme opomenout dobrou funkcionářskou práci pánů Čermák Oto, Slouk Vladimír, ing.Kroupa, Havlík, Urbánek Berta, Felzmann, Zámečník J.,Pelikán, Urbánek Bronislav, Dvořáček, Šťastný. Oslavy 60 let oddílu kopané proběhli po skončení soutěžního ročníku kdy všechna družstva ve dvou dnech sehrála pohárové turnaje. V sokolovně byla uspořádaná výstava fotografií z let minulých i současnosti.

Závěrem za toto údobí si zaslouží vyzvednout práci a úsilí pana Čermáka Oty, který si svůj život bez fotbalu neuměl ani jednu neděli či každý den představit a funkcionářskou prací pro oddíl žil. Pan Slouk pracoval po stránce sekretáře oddílu mnoho let a fotbalu dával také hodně a navíc pracoval jako sekretář celého Krajského fotbalového svazu.

1983 - 1993

Toto desetiletí můžeme zhodnotit jako údobí pozvolného ústupu žabčické kopané z vydobytých pozic. Současní hráči prvního mužstva postupně odcházeli a končili svoji hráčskou kariéru. Mladí hráči, kteří nastupovali k zápasům si mysleli, že to půjde i bez kvalitní tréninkové práce a především chyběl trenér družstva dospělých. Tak se stalo,že musel přijít zákonitý trest a to sestup do III.třídy přibližně v roce 1984 nebo 1985. Přitom hráčů do mužstva dospělých bylo v té době dostatek o čem svědčí i založení B mužstva. V B mužstvu nastupovali takoví hráči např. nestárnoucí Vladimír Šmerda, Bedřich Beneš - postava jak má být, Drobílek Libor, Šich Slavomír, Gratcl Zdeněk, Šmerda Jiří, Pokorný Stanislav a řada dalších. Fotbal se stával v tomto mužstvu především zábavou a můžeme říci, že na domácí zápasy B mužstva se scházela i slušná divácká obec. V tomto období přibližně po roce 1989 a proměně naší společnosti se začalo nahlas uvažovat o vybudování nového travnatého hřiště na stávajícím hřišti. Samozřejmě se pro vybudování travnatého hřiště se muselo zabezpečit vybudování náhradního hřiště. Náhradní hřiště se vybudovalo za brankou směrem do naší obce, kdy hlavní hřiště bylo zkráceno z původních 110m na stávajících 102m. Nové náhradní hřiště splňovalo požadované rozměry pro schválení okresní fotbalovou sportovní komisi a tak se mohlo započít s veškerými postupnými úpravami a budování nového travnatého hřiště.

V roce 1993 se první mužstvo snaží z předních pozic III.třídy o postup do okresního přeboru pod vedením trenéra Víta Šmerdy. Cíl se, ale nepodařilo na 70 výročí oddílu kopané splnit a tak musíme věřit a doufat v další sezónu. Družstvo dorostu pod vedením Ing.Pavla Nováka dosahuje kvalitních výsledků a aspiruje na postup do Okresního přeboru. Žáci v roce 1993 pod vedením trenérů Nováka Petra a Nejedlíka Zdeňka hrají poklidný střed III.třídy okresu Brna - venkova. Výbor oddílu kopané pracuje ve složení Goldamer Arnošt, Šmerda Vladimír ml., Drobílek Zdeněk, Doupovec Ladislav,Horváth Alexandr, Šmerda Vít, Novák Pavel, Minařík Rudolf a Šichová J.

Dospělí v roce 1993 - Dvořáček Karel, Drobílek Michal, Ludín Petr, Pokorný Jiří, Horváth Alexandr, Coufal Pavel, Nejezchleb Miroslav, Dirda Vojtěch, Polák Roman, Melichar Libor, Novák Marek, Jeřábek Tomáš, Mrkvica Michal, Malý Vladimír, Drobílek Lumír, Ludín Pavel, Pokorný Pavel, Goldamer Arnošt, trenér - Šmerda Vít, Minařík Rudolf, vedoucí - Doupovec Ladislav.

Dorost v roce 1993 - Všetička Martin, Pelikán, Valík Michal, Urbánek Jan, Brnka, Šopf Radek, Saitl Pavel, Saitl Marek, Novák Pavel, Novák J.,Dirda R., Kloupar Petr, trenér i vedoucí Ing.Pavel Novák

Žáci v roce 1993 - Všetička Martin, Boršány Petr, Matzka Pavel, Klimeš Josef, Měřínský L., Kříž Jindřich, Valík Tomáš, Novák Martin, Saitl Martin, Bureš Petr, Vachek Roman, Duchoň M., trenéři - Novák Petr, Nejedlík Zdeněk.

V roce 1993 se oslavy 70 výročí oddílu kopané konaly dne 19.6. 1993 na nově otevřeném travnatém hřišti s tímto programem - žáci od 10,00hod sehráli utkání s SK Moutnice, dorost sehrál utkání od 11,30hod s BOBY BRNO ,,D,, v přestávce vystoupila taneční skupina JUDY s vlastním programem a poté zacvičili mladší žákyně na nářadí. Odpolední program vyplnilo utkání bývalých hráčů v tradičním derby s FC. Židlochovice, v posledním utkání oslav od 15,30 hod se družstvo dospělých utkalo se zahraničním sousedem s SBG SV SCHWECHAT (Rakousko ), za které v té době hrál náš odchovanec Tomáš Šťastný. Oslavy 70.výročí oddílu kopané byly zakončeny večer taneční zábavou.

Myslíme si, že náš oddíl na 70.výročí jako jeden z prvních oddílů okresu vybudoval travnatou plochu, která snad bude základem pro další činnost na solidní úrovni, travnatá plocha je základ a její dobrá úroveň se projevuje v tom, že různé brněnské oddíly zde rády sehrávají svá přátelská utkání. Dále se nám podařilo zřídit umělé osvětlení nad náhradním hřištěm, což je nezbytné pro tréninkovou přípravu a ušetření hlavní hrací plochy. Oddíl kopané k 70.výročí si nadělil pěkný dárek v podobě nového travnatého hřiště, doufáme že tento dárek přinese další sportovní úspěchy oddílu kopané a položí k zamyšlenému úspěchu solidní základy.

1993 - 2003

Fotbal se v tomto období nijak neliší od let minulých. Fotbal je krásná hra a v naší obci se udržuje tradici více jak 70 let. První mužstvo bojuje a usiluje o navrácení se do okresního přeboru, žáci by chtěli také postoupit ze základní soutěže, družstvo dorostu se nespokojilo s postupem v roce 1994 do okresního přeboru a uvažuje o postupu do krajské soutěže Jihomoravského kraje. Splnit postupový cíl není lehké pro I.mužstvo. Zatím co v loňské sezóně jsme bojovali o postup pouze s celkem Podolí, v letošním roce 1995 je kandidátů na postup nejméně pět. Je to tím, že se i v těchto nižších soutěžích objevují sponzoři, kteří chtějí za peníze, které do kopané vkládají - odpovídající výsledky. Po podzimní části sezóny 1995/1996 se žáci umisťují na 6.pozici III.třídy, dorost výborně reprezentuje a obsazuje 3.místo v okresním přeboru. První mužstvo opět atakuje postupové příčky III.třídy.

Travnatá plocha je na výborné úrovni a problémem jsou pouze topoly, kterými je hřiště osázeno. Řešením bylo pro nás vykácení všech topolů, které hlavně v podzimním období působily nemalé problémy s opadávajícím listím, které škodilo travnaté ploše. V tomto období nemůžeme opomenout zmínit se o fotbalové ženské kopané, kterou za českou reprezentaci žen ČR reprezentovala naše občanka Kamila Valková. Kamila vyrůstala v našem oddíle, kde patřila mezi nejlepší v družstvu žáků. Později přešla do brněnských Medlánek a 1.FC Brno, kde hrála 1.ligu kopané žen a také reprezentovala Českou republiku.

Prvnímu mužstvu se podařilo po dvanácti letech od nové sezóny postoupit do okresního přeboru, kde se nové soutěže nezaleklo a dostalo se do jejího popředí. Důvodem dobré hry byl také příchod několika hráčů, kteří vytvořili správnou partu a výsledky na sebe nedaly dlouho čekat. Z hráčů I mužstva, kteří tvořili kostru mužstva uvádím - Mrkvica Michal, Hála Jiří, Novák David, Horváth Alexandr, Enžl Petr, Blecha Antonín, Malý Vladimír, Becha František, Šťastný Martin, Dvořáček Karel, Dobíšek Leopold, Jeřábek Tomáš a další. První mužstvo hraje okresní přebor i v sezóně 2001/2002 pod vedením hrajícího trenéra Furcha Jana v tomto přibližném složení - Mrkvica Michal, Hochmann Pavel, Malý Vladimír, Jeřábek Tomáš, Melichar Libor, Votava Petr, Nevěděl Petr, Hála Jiří, Saitl Martin, Kříž Jindřich, Valík Tomáš, Duchoň Miroslav, Drobílek Michal, Saitl Marek, Karpíšek Radek, Slanař Milan, Novák Marek. Dorost po výborném období 7 let ustoupil z předních pozic okresního přeboru a hraje III.třídu. Žáci hrají III.třídu pod vedením Goldamera Arnošta. Přípravka hraje okresní soutěž pod vedením Coufalíka Jaromíra a Urbánka Bronislava.

V sezóně 2001/2002 v konečném účinkování I.mužstvo sestoupilo z okresního přeboru. Pro soutěžní ročník 2002/2003 jsme přihlásili 5 mužstev. Pro jarní část soutěžního ročníku došlo k odhlášení mužstva dorostu z důvodu nedostatečného počtu a zájmu hráčů této věkové kategorie. Žákovská družstva pod vedením trenérů p.Coufalíka a p. Urbánka dohrála soutěž s následujícími výsledky. Přípravka obsadila 4 místo z 9 mužstev. Mladší žáci vyhráli svoji skupinu složenou pouze ze 4 mužstev. Muži B dohráli IV.třídu jarní sezónu a umístili se na konečném šestém místě z 12 - mužstev. První mužstvo pod vedením p.Furcha Jana skončilo na 4.místě III.třídy.

V průběhu podzimu 2002 se rozhodlo vedení fotbalového oddílu o zahájení investiční akce - Oprava kabin k 80.výročí založení fotbalového oddílu v průběhu zimní přestávky. Po ukončení podzimní sezóny 3.11. 2002 stavební fa p. Malachty zahájila demoliční práce s tím, že do zahájení jarní sezóny budou kabiny provozuschopné dle rozsahu prací schválených vedením oddílu. V průběhu zimní přestávky byly provedeny následující opravy:

- nová koupelna včetně nových rozvodů, ohřevu vody, odpadů a obkladů

- nové sociální zařízení

- kompletní rozvod elektrické energie

- částečná výměná trámů a střešních latí střechy

- nová krytina včetně klempířských prací

- nové přístupové schodiště do věže

V dubnu 2003 byla akce dokončena opravo fasády, novým nátěrem a terénními pracemi. Dále byly osazeny betónové panely před kabinami. Pro tuto akci bylo velmi obtížné sehnat finanční prostředky, které se podařilo zajistit díky nové smlouvě s pivovarem Starobrno a.s., příspěvku fa A.S.A. Žabčice a fa Artmedia. Velkou pomoc poskytla obec Žabčice, která ze svého rozpočt uvolnila na tuto opravu částku 250.000,-Kč.

Výročí 80. let žabčické kopané a založení fotbalového oddílu se uskutečnilo v sobotu 28.června 2003 od 13,00hod turnajem mužů za účasti Sokola Ivaň, Sokolu Přísnotice, SK.Šaratice(okr.Vyškov) a našeho družstva dospělých. Oslavy se nesly v duchu sestupu z okresního přeboru a navíc turnaj byl uspořádán v sobotu což nebyl šťastný termín a zrovna ten den bylo nádherné letní počasí - teplota se pohybovala přes 30°C ve stínu. Vítězem turnaje se staly Šaratice. Mezifinálový zápas odehráli starší hráči Sokola Žabčice proti SK.Vranovice v rámci memoriálu Otty Čermáka. Turnaj byl zakončen přátelským posezením všech zůčastněných v areálu místního stadiónu.

2003 - 2013 

V prvním roce nového desetiletí byla přihlášena tyto družstva do nového soutěžního ročníku 2003/2004 - družstvo dospělých do III.třídy, B mužstvo do IV.třídy, družstvo starších i mladších žáků. Po skončení sezóny 2003/2004 si první mužstvo vybojovalo opětovný postup do Okresního přeboru Brna - venkova, kdy rozdílem 10 bodů na druhý celek v pořadí Újezd u Brna "B" jednoznačně potvrdilo, že do třetí třídy svými výkony nepatří. Na postupu do OP se nejvíce podíleli tito hráči : Novák Pavel, Duchoň Miroslav, Novák Marek, Šťastný Martin, Furch Jan, Hochmann Pavel, Valík Tomáš, Riedl Marek, Saitl Marek, Malý Vladimír, Votava Petr, Nevěděl Petr, Dvořáček Karel, Kříž Jindřich, Slanař Milan. Hrajícím trenérem byl Furch Jan, vedoucím mužstva Doupovec Vladimír. Pro zajímavost můžeme o této sezóně uvést, že v této postupové sezóně mělo mužstvo dospělých ve svém středu hráče VOTAVU Petra, který v uvedené sezóně dokázal nastřílet neuvěřitelných 26 branek, které měly největší váhu pro dosažený výsledek v uvedeném soutěžním ročníku. Takový hráč ( střelec) má v každém mužstvu cenu zlata a navíc musíme přidat to, že branek dosáhl z pozice středového hráče. Záložní družstvo skončilo ve své třídě celkově na devátém místě. Družstvo starších žáků svoji okresní soutěž vyhrálo, mezi nejlepší střelce patřili Čermák, Lazar David, trenéři : Jaromír Coufalík, Bronislav Urbánek. Družstvo mladších žáků skončilo na druhém místě.

Do soutěžního ročníku 2004/2005 byla přihlášena tyto družstva : mužstvo dospělých do Okresního přeboru, mužstvo dorostu nově založeno do základní soutěže, starší žáci do základní soutěže. V této sezóně si družstvo dospělých svůj dobrý standart neudrželo a po skončení sezóny skončilo na předposledním místě OP a muselo se soutěží Okresního přeboru rozloučit. Důvody sestupu museli hráči hledat sami v sobě a svých výkonech a navíc náš nejlepší střelec Votava Petr pro svoji pracovní zaneprázdněnost se dostavoval k utkáním nepravidelně a jeho branky mužstvu chyběly o čemž svědčí počet dosažených branek za celý soutěžní ročník pouze 29 branek. V postupovém ročníku, kdy se mužstvu dařilo jsme jich nastříleli do branek soupeřů 79 branek. Družstvo dorostu pro malý zájem hráčů před zahájením jarní části bylo odhlášeno. Kde jsou ti kluci, které baví fotbal ? Můžeme si klást tuto otázku stále dokola, ale odpověď můžeme hledat jen velmi těžko. Co způsobuje takovou novodobou dobu pro nezájem o fotbal, to známe přece každý uspěchaná doba a nemám na nic čas, počítače, nákupní centra, jiné sporty - především halové florbal, futsal, puberta v této věkové kategorii, vlastní zájmy jedince v nižších věkových kategorií zájmy rodičů, v neposlední řadě já pojedu raději odpoledne před zábavou se trochu naladit do hospody a další den se mi už brzo odpoledne na zápas nechce. Tak to si myslíme, že jsou hlavními důvody nezájmu o fotbal v naší obci. V neposlední řadě může být i to, že o uvedený sport neprojevuji takový zájem, v takovém případě je opravdu lepší na hřiště vůbec nechodit. V tomto soutěžním ročníku můžeme pouze považovat menším úspěchem dosažené 3. místo starších žáků pod vedením Jaromíra Coufalíka, Bronislava Urbánka.

Sezóna 2005/2006 byla přihlášena tyto družstva muži do III. třídy, dorost znovu po fúzi s Hrušovany u Brna, žáci do Okresní soutěže a přípravka žáků. V tomto období se první mužstvo nijak výrazně neprosazuje a umisťuje se těsně pod první polovinou tabulky zhruba na 8 až 9 místě III.třídy, hrajícím trenérem Furch Jan. Dorost obsadil ve III.třídě 5.místo, přípravka žáků byla v ročníku 2006/2007 rozdělena pro větší počet hráčů na dvě družstva, což by měl být příslib pro lepší budoucnost, ale pokud se z těchto dvou přípravek sestaví, alespoň jedno dorostenecké družstvo, tak to bude pro náš oddíl úspěch. V tomto období se práci s nejmenšími věnovali Šmerda Vít, Rodinger Hynek, Procházka Pavel, Sedláček Karel.

Výsledkem odehraného soutěžního ročníku 2007/2008 bylo celkově druhé místo ve III.třídě a byl nám nabídnut mimořádný postup do Okresního přeboru, kterého jsme na výročí 85 let založení kopané v naší obci využili. V minulé sezóně 2006/2007 družstvo dorostu pod vedením Alexandra Horvátha skončilo na 4.místě, se snaží v letošní sezóně 2008/20009 pod vedením Nováka Pavla, Poláka Romana udržet tuto věkovou kategorii, je jen škoda, že dorostenců je poměrně úzký kádr a celkem 13 hráčů celkem to není to pravé ořechové. V kategorii mladších žáků družstvo okresní soutěž vyhrálo pod vedením Víta Šmerdy, družstvo starší přípravky obsadilo 2. místo okresní soutěže pod vedením Hynka Rodingera a Pavla Procházky.

V zimních měsících 2007 byla vystavěna a vybudována nová část kabin, kde vznikly dvě šatny, klubovna s občerstvením, sociální zařízení. Na tuto část navazuje venkovní posezení pod zastřešenou pergolou. Dále v roce 2008 od měsíce března až do června proběhla výstavba hřiště s umělou trávou III.generace s osvětlením na místě náhradního hřiště. Slavnostní otevření proběhlo hned po skončení sezóny 2007/2008 v měsíci červnu přátelským utkáním s atraktivním soupeřem s mužstvem první české ligy 1. FC BRNO, kterému přihlíželo na 600 diváků. Za výstavbu a vybudování moderního fotbalového areálu, pro bezproblémovou přípravu našich i sousedních družstev patří největší dík starostovi obce a zastupitelstvu obce Žabčice. Dne 29.6. 2008 byl na našem hřišti u příležitosti 85. výročí založení oddílu kopané sehráno pět fotbalových utkání všech věkových kategorií. Při této příležitosti byly pozvány čtyři družstva z Vojkovic nad Svratkou a družstvo mužů sousedních Přísnotic. Závěrem celého fotbalového odpoledne se stalo přátelské posezení všech zůčastněných.

Po skončení soutěžního ročníku 2008/2009 naše družstvo dospělých se po ročním působení v okresním přeboru, kde skončilo na předposledním 13.místě se soutěží opět loučí. Je to škoda, protože náš klub má slušné základy po stránce veškerého vybavení ( hřiště travnaté, hřiště s umělou trávou III.generace, pěkné kabiny, dobrého hospodáře, předsedu oddílu, trenéra dospělých a několik málo lidí, kteří se okolo fotbalu točí a pořád to nestačí na vyšší soutěž v které by jsme se zabydlely. Tak snad někdy příště, musíme tedy čekat.

V novém soutěžním ročníku 2009/2010 v soutěži dospělých po sestupu z okresního přeboru, označený jako tzv.nultý ročník, kdy dáváme šanci všem mladým, kteří skončili v dorostu, rozloučili jsme se s posilami na hostování jsme obsadili 9.místo ve III.třídě Brna - venkova. U mládeže skončili s trénováním Šmerda Vít a u starší přípravky Rodinger Hynek. Přípravku převzali Olejník Jan, Veteška Ladislav, situace u starších žáků byla kritická, protože o této věkové kategorii nechtěl nikdo ani slyšet, nakonec celou situaci vyřešil p. Procházka Pavel, kdy při trénování mladší přípravky si vzal na starost i družstvo starších žáků. Tímto bychom se měli zmínit, že práce s mládeží zasluhuje ocenění všem trenérům a vedoucím družstev i rodičům, kteří mají o tento sport zájem a snaží se pro svůj klub vychovat další nástupce - hráče pro I.mužstvo. Děkujeme.

Do soutěžního ročníku 2010/2011 byly přihlášeny čtyři družstva, dospělí, žáci st.ml., přípravka. První mužstvo v tomto ročníku skončilo na nelichotivém osmém místě o jedno lepší umistění než v předcházejícím ročníku. Družstvo starších žáků skončilo na 2.místě v okresní soutěži a tak znovu můžeme pokukovat o složení dorostu do nového soutěžního ročníku. Mladší žáci celkově skončili také na druhém místě, což je také malým příslibem do budoucna. V soutěžním ročníku 2011/2012 byla přihlášena čtyři družstava dospělí, dorost, mladší žáci, starší přípravka. Umistění našeho prvního mužstva nevybočilo nijak z dosahovaného průměru a celkově 9.místo ve III.třídě nijak nenadchlo, a rádi bychom už byli někdy mile překvapeni z vyššího umistění v tabulce !!

V roce 2011 bylo založeno v našem oddíle družstvo starších pánů, kteří nehrají žádnou soutěž, ale hrávají domluvené přátelské zápasy s mužstvy z blízkého okolí.

Náš oddíl kopané stojí na přelomu ročníku 2012/2013, v očekávání, kdy na jaře 2013 oslaví náš klub už 90.narozeniny v podobě organizované kopané v Žabčicích, kdy se u Havlíků ( starosta obce) před devadesáti lety v roce 1923 ustanovil první fotbalový výbor. Náš současný fotbalový výbor v čele s p. Furch Jan dne 16.března 2013 ve 14,00hod na valné hromadě rozhodne o nových a nebo staronových tvářích výboru Sokola Žabčic a fotbalového oddílu, který by měl naplánovat a uskutečnit oslavy 90 let organizované kopané v Žabčicích a pokračovat v dalších letech k dosažení jednoho století kopané v Žabčicích.

2013 - 2023

2013

O víkendu 22. a 23. června žabčický fotbalový oddíl oslavil 90. výročí od založení klubu. V krásném sobotním odpoledni se nejprve utkal dorost Žabčic s Blučinou. Následně se mužstvo mužů střetlo s týmem s Přísnotic (viz foto). Sobotní herní den pak ukončil zápas starých pánů, kteří vyzvali fotbalový tým Štůrovo ze Slovenska. Poté následovalo posezení a občerstvení. Vzhledem k pěknému počasí navštívilo žabčický areál mnoho fotbalových fanoušků, tudíž výročí dopadlo velmi zdařile.

V neděli se o slovo přihlásili mládežnické kategorie. V bohatě obsazeném turnaji se střetly týmy mladších přípravek a mladších žáků. Nedělní oslavy vyvrcholili velkým táborákem, který si naše mladé naděje velmi užili.

2015/2016

Mužstvo kopané dospělých hraje již standartně třetí třídu. Hráčů a tréninková morálka byla více než slušná. Pod trenérem Schrömerem však tým nezachytil začátek soutěže.

Fotbalové mužstvo dospělých bylo po podzimní části na sestupovém místě a na jaře ho čekaly boje o záchranu. Zde se projevuje dlouhodobý nedostatek mladých odchovanců, kteří by doplňovali průběžně kádr mužstva. Na jaře se kluci vzchopili a umístili konečné deváté místo ze skóre 49:61 a s přehledem soutěž udrželi.

2017/2018

Podzimní sezónu ročníku 2017/2018 jsme ukončili na osmém místě se 17 body.

Trenér Jiří Schrömer měl k dispozici stálý kádr. Většina hráčů jsou místní odchovanci. Vedení doufalo, že budeme hrát důstojnější roli než v minulém ročníku.

Těsně před zahájením fotbalové soutěže se rozpadl tým dorostu. Bohužel ani do nynějšího roku se nám nepodařilo dorost v Žabčicích obnovit. Tento problém řeší snad všechny týmy v okrese. Na absenci dorostu doplácí celý fotbalový oddíl. Kluci, kteří dorůstají do této kategorie a chtějí i nadále hrát fotbal musí zamířit do jiných týmů. Žel bohu tito fotbalisti se už k nám později nevracejí a na to doplácí tým dospělých, který nemá svůj tým, jak doplnit.

Soutěž jsme nakonec zakončili ve středu tabulky s 37 body na osmém místě ze čtrnácti. Čelo tabulky bylo na míle daleko. Na druhou stranu se tým s přehledem vyhnul bojům o záchranu. Což bylo povzbuzující do dalšího ročníku. Bohužel, kvůli pracovním a rodinným povinnostem složil funkci trenéra Jirka Schrömer. Vedení tedy muselo do nové sezóny najít nového trenéra.

2018/2019

V podzimní části soutěže naše mužstvo skončilo na 3. místě tabulky, se skórem 38:26. Kluci odehráli celý podzim bez trenéra, avšak na jarní sezónu 2019 však byl angažován nový trenér Jiří Prokeš, který naposledy vedl celek Ořechova.

Zkušenosti nového trenéra a výborná forma všech hráčů přispěla ke skvělému umístění. Naši borci se umístili na třetím místě s konečným skóre 78:56. Po této sezóně se znovu ozývali hlasy o ambicích na postup do okresního přeboru.

V sobotu 4. srpna jsme oslavili 95. výročí od založení kopané v Žabčicích. V rámci oslav proběhl II. ročník Memoriálu Otto Čermáka, za účasti Přísnotic, Blučiny, Loděnic a Žabčic. Do finále turnaje se probojoval domácí tým, který vyzval mužstvo s Přísnotic. Finálové klání nakonec dopadlo lépe pro domácí borce, kteří vyhráli 4:2.

Výročí však není pouze o A – týmu. Ke slovu se dostaly i mládežnické oddíly a po nich i fotbalisti ze staré gardy. Opět vyšlo krásné počasí. Sešlo se i hodně bývalých fotbalistů, kteří společně zavzpomínali na své úspěšné kariéry v Žabčicích.

2019/2020

Další ročník výrazně ovlivnila pandemie COVIDu. Vládní opatření byla neúprosná a všechny soutěže pozastavila. Hráči nemohli hrát ani trénovat. Čekalo se až zákeřná pandemie pomine a rozvolní se vládní nařízení. Začátkem léta se tak skutečně stalo. Jednotlivé oddíly se tak pomalu začaly vracet na travnatý povrch a začaly se zápalem trénovat na nadcházející podzimní část sezóny 2020/2021. Bylo opravdu hezké vidět po dlouhé době plné hřiště dětí bavících se nad hrou a trenérů usilujících o každodenní zlepšování dovedností svých svěřenců. U dospělých už to tak hezký pohled nebyl, neboť před nadcházející sezónou náš A-tým postrádal nejen trenéra, ale také hráče. Někteří hráči odešli na hostování do jiných klubů, jiní přerušili hráčskou činnost s pracovních důvodů. Některé borci byli dlouhodobě zranění.

Dva týdny před zahájením nové sezóny se nám podařilo dohodnout na spolupráci zkušeného Rostislava Kroupu, který byl stále aktivním fotbalistou mohl se pochlubit několika trenérskými angažmá v Česku i v zahraničí.

Následoval úkol číslo dvě, sehnat nové hráče, kteří by doplnili zbylých 10 „trosečníků”. Z řad zkušených matadorů obnovil svou hráčskou kariéru Roman Procházka, Petr Matoušek a David Novák. Z Rajhradu jsme získali Vaška Tesaře, z hostování se vrátil Martin Rodinger a po 3 odehraných kolech také Jan Zajíc. V případě marodky nebo vyšší absence vypomáhal také Pavel Matzka. V průběhu sezóny náš kolektiv doplnil také navrátilec Ondřej Vychodil, který se vrátil z hostování z Hradce Králové a uzdravený Lukáš Ludín.

Další sezóna však neměla dlouhého trvání. O slovo se znovu přihlásil COVID a soutěž zrušil po deseti odehraných kolech. Po nich jsme se umístili na průměrném devátém místě se skóre 26:28. Bohužel pandemická situace byla natolik vážná, že na trávník jsme se opět nevrátili a sezóna byla zrušena.

2021/2022

Začátek další sezóny poznamenalo hned několik negativních událostí. Po loňské nedohrané sezóně odešel do dalšího působiště trenér Kroupa. Na podzimní část sezóny se nepodařilo sehnat nového trenéra, a proto se tréninkovou a zápasovou činnost organizovali sami hráči, což nebylo ideální, a bylo to také vidět na výsledcích. Zimní přípravu si vzal do svých rukou nový trenér Petr Novák, který získal trenérské zkušenosti z dob minulých právě u žabčického týmu. Jarní část sezóny se klukům povedla a náš tým se umístil na konečném pátém místě se skóre 59:61. Toto umístění se dalo považovat za úspěch. Bohužel v posledních sezónách úvahy o postupu do okresního přeboru nebyly na místě. Mužstvo se každoročně pralo spíše samo se sebou než s myšlenkou na postup to zaprvé. Zadruhé sportovně musíme říct, že v každé sezoně bychom našli alespoň jeden tým, který byl kvalitou znatelně někde jinde než naši kluci a většina týmu III. Třídy. Týmy jako Ochoz u Brna, Hrušovany u Brna, Kupařovice, nebo Židlochovice prokazatelně ukázaly kvalitu a větší ctižádost postoupit do vyšších pater soutěží

2022/2023

Poslední ročník byl jako noc a den. Po katastrofálním podzimu vinou obrovské marodky a faktu, že všechny zápasy kluci hráli na venkovních hřištích, neboť se již začaly stavět nové kabiny. Byl náš tým zralý na sestup. Nastaly i takové situace kdy mužům musely pomáhat hráči ze staré gardy, aby se zápas mohl odehrát v jedenácti lidech. Tímto bychom chtěli poděkovat všem, kteří, když bylo potřeba, neváhali, a šli klukům mnohdy neplánovaně pomoct. Celkově se na podzim v dresu Žafky protočilo rekordních 22 hráčů. S podzimem u týmu skončil trenér Petr Novák, kterému patří velké poděkování za trpělivost, odvedenou práci a věnovaný čas Žafce. Po podzimu skončilo mužstvo mužů na nelichotivé 12. pozici s pouhými 9 body a s konečným skóre 25:47, s celkovou bilancí: 2 výhry, 3 remízy a 8 porážek.

Zimní přípravu muži zahájili se staronovým trenérem Jirkou Schrömerem. Ten hráčům nalajnoval jasné podmínky o tom, jak se bude trénovat a nechyběla také dlouhá přednáška o přístupu k fotbalu. Po tvrdé přípravě začaly ostré jarní mistrovské zápasy, ve kterých hrál jiný tým než na podzim. S jedenácti odehraných zápasů Žafka prohrála pouhé dva zápasy. Porážela těžké soupeře, a především jako jediný mančaft obral o body suverénní Židlochovice. Kluci se umístili na konečném osmém místě s 27 body se skóre 49:59. Všechny jarní zápasy se hráli na domácím hřišti. Díky lepším výsledkům a dobrému týmovému výkonu, začalo na utkání chodit i více diváků. Ty na jaře mohli sledovat nejen vysoké výhry domácích fotbalistů, ale také gólová představení útočníka Ondřeje Štěpánka, který se stal nejlepším kanonýrem soutěže. Bitka mezi fanoušky v derby s Přísnoticemi je již jak pevně doufáme ojedinělou, avšak úsměvnou epizodou.

Do následující sezóny 23/24 se trenér i hráči dívají s velkým odhodláním. A není tajemstvím, že střed tabulky už hrát nechceme. Kádr je po dlouhé době široký a stabilizovaný. Pevně doufáme, že navážeme na jarní část sezóny a Žafka se po letech bude ucházet o přední příčky tabulky.

Mládežnické kategorie

V roce 2016, po valné hromadě sokolského sdružení se ke kormidlu dostal nový starosta Sokolu. Jana Furcha ve funkci nahradil Pavel Novák. Nový starosta si jako jeden z hlavních cílů předsevzal pozvednutí žabčické mládeže. U nejmladších fotbalistů skončil dlouholetý trenér pan Pavel Procházka a pomyslný štafetový kolík po něm převzala Míša Horváthová. O mládež v Žabčicích se rovněž začali starat pánové Rudolf Budiš, p.Urbánek a Jiří Coufalík. V těchto letech na žabčickém trávníku začala trénovat tzv. minipřípravka – děti předškolního věku, které se poprvé seznamovali s fotbalem. Dále oddíl disponoval mladší, starší přípravkou a mladšími žáky.

V zimních měsících probíhala jako každý rok zimní halová liga (ZHL) oddílů mládeže v kopané, která začíná v listopadu a končí v březnu. Je to projekt, který rozjel náš dlouholetý aktivní trenér, funkcionář Pavel Procházka. ZHL má svoji dlouholetou tradici, zúčastní se ho družstva mládeže ze širokého okolí. ZHL svým rozsahem a popularitou přesahuje hranice obce.

V sezóně 2018/2019 se k trenérce Míše Horváthové přidal manžel Horváth Aleš. Ti spolu vytvořili silné trenérské duo, které se až do dnešních dnů stará o fotbalový růst našich nejmenších fotbalistů.

Sezóna 2021-2022 První góly našich nejmenších.

MLADŠÍ PŘÍPRAVKA, STARŠÍ PŘÍPRAVKA

Do nové fotbalové sezóny Žabčice přihlásili ml. přípravku, hráče ročníku 2014 a mladší. Ti měli za sebou první mistrovské zápasy v životě, a přestože hráli soutěž určenou pro kluky o rok starší, ukázali, že se s tím dokážou dobře poprat. Na všechny fotbalové role si zvykli velmi dobře. Na úspěchu mladší přípravky TJ Sokol Žabčice se v sezoně podíleli tito hráči: Šimon Saitl, Tereza Nováková, Adam Saitl, Robin Saitl, Josef Holeček, Libor Měřínský, Tobiáš Matoušek, Alexander Horváth, Daniel Mráz, Adam Novák, Nikolas Novák, Sebastian Horváth. Zároveň bychom chtěli vyzdvihnout výkony hráčů Šimona, Terezy, Josefa, Libora a Tobíka, kteří chodí pomáhat naší starší přípravce.

Sezóna 2022 Jaro

V této sezóně se fotbal v Žabčicích rozrostl o velkou základnu přípravek. Ti nejmenší, ročník 2017-2018, byli pod vedením Jiřího Schrőmera. Ostatní přípravky mají stále pod vedením manželé Michaela a Aleš Horváthovi.

PŘEDPŘÍPRAVKA: Trénovala každé úterý a čtvrtek na fotbalovém hřišti. V jarní části sezóny jsme je přihlásili na TRIANGL pidipřípravek. Jedná se o miniturnaj přípravek, kde se trenéři z okolí domluví a jednou za 14 dní se odehrají 3 zápasy mezi sebou. Pro děti je to velká zkušenost, a hlavně je to dobrá příprava na to, aby se nebály nastoupit do zápasů proti jiným soupeřům. V podzimní části budeme v trianglu určitě nadále pokračovat.

MLADŠÍ PŘÍPRAVKA: Trénovala každé úterý a čtvrtek. U všech dětí bylo vidět zlepšení, ostatně 2. místo za odehranou sezónu mluví za vše. Ke konci jarní sezóny jsme ještě připravili 1. turnaj pro mladší přípravku 2014 a již tradičně se na závěrečné odehrál zápas proti maminkám. Musíme podotknout, že tentokrát bylo těžké maminky porazit.

I když jsou prázdniny určené k odpočinku. Naši trenéři si pro děti nachystali soustředění. Pod dohledem trenérů přípravek a mladých nadějných fotbalistů Filipa Gáče, Šimona Melichara, Ondřeje Musila absolvovalo 25 dětí nejen fotbalový program, ale i pestrý program obohacený cyklovýletem, fotbal golfem v Komárově, plaváním, wellness, masáží, nohejbalem a atletikou. Každý den je čekali 3 tréninkové jednotky jejichž náplní byla práce s míčem, různé fotbalové dovednosti, atletická i koordinační průprava, a hlavně spousta fotbalových i zábavných her. Na závěr soustředění, jsme odehráli přátelské utkání s Blučinou. Celý týden se odehrál v dobré atmosféře, všichni zúčastnění si to užili a už teď se těší na další rok.

Manželé Horváthovi se neustále snaží mladým fotbalistům vymýšlet pestrý program jak během sezóny, tak v přípravě. Kluci často jezdí na četné turnaje, ve kterých se dostávají do konfrontace s velmi kvalitními mančafty. Tyto turnaje prověřili, jak na tom žabčický mládežnický fotbal je. Na zimním turnaji v slovenském Pezinoku se naši fotbalisté střetli s týmy jako FK Inter Bratislava a Budapešť Honvéd a velmi hrdě reprezentovali náš fotbal. Vzhledem k některým velkým úspěchům tak můžeme konstatovat, že práce manželů Horváthů nese své ovoce.

Můžeme také zmínit další zimní turnaj v Modřicích, kde se naše přípravka probojovala bez jediné prohry až do finále, kde porazili Obřany a vyhráli tak zaslouženě 1. místo. Největší radostí pro ně byla výhra obrovského putovního poháru, který si po celodenním výkonu zasloužili a každý z hráčů si ho vzal domů ukázat. Doufám, že další rok ho zase obhájíme.

Fotbalové hřiště v půlce prázdnin pomalu ožívá, nové kabiny dostávají finální fazónu, přípravky začínají trénovat a už se připravujeme na novou sezónu 2023-2024, kde tentokrát budeme hrát mimo naší soutěž i kraj. Kus práce za námi a ještě větší kus práce před námi, držte nám palce, ať se v této sezóně našim přípravkám daří.

MLADŠÍ ŽÁCI, STARŠÍ ŽÁCI, DOROST

Téma dorostu je Achillova pata nejen pro žabčický oddíl, ale pro celý okres Brno – Venkov. V této mládežnické kategorii je vidět největší odliv mladých fotbalistů. Ti hráči, kteří přechází do starších žáků již nemají v Žabčicích kde hrát. Pokud tedy chtějí hrát fotbal musí odejít do jiných klubů. Bohužel fotbal na vesnici už tolik netáhne, a tak je běžnou praxí, že kluci již v útlém věku s fotbalem končí. Jak již bylo zmíněno, není to problém jen žabčického fotbalu. V celém okrese bychom našli počet dorosteneckých týmů na prstech jedné ruky. Poslední sezónu odehrál dorost na žabčickém trávníku v sezóně 2016/2017 pod vedením Ladislava Vetešky. Žabčický dorost hrál svou soutěž pouze s pomocí hráčů půjčených z Vranovic, Přibic a Ivaně. Nicméně pro absolutní nedostatek hráčů se dorost do další sezóny už nepřihlásil.

Sdružení Buď Fér vzniklo v roce 2020, nicméně jeho myšlenka je o něco starší. Zakladateli jsou R. Budiš a T. Pachl, kteří se rozhodli spojit děti žákovského věku tak, aby dostaly kvalitní fotbalovou a atletickou přípravu a tím je přilákat zpět k fotbalu.

Po přípravném kempu na Slovensku se kluci v kategorii mladší a starší žáci (aktuálně hráči ve věku 11-14 let) zapojili do podzimní části fotbalové soutěže roku 2022, opětovně pod názvem akademie Buď Fér. Výsledkově se lépe dařilo těm starším, po deseti odehraných zápasech jsou v tabulce na 2. místě se stejným počtem bodů jako první Hrušovany, s minimálním rozdílem ve skóre. Mladší žáci po střídavých výkonech okupují 6. místo tabulky. Obě družstva se nicméně prezentují snahou prosadit se fotbalovostí, kombinací a šikovností, někdy to ale v konfrontaci se soupeřem preferujícím silový způsob hry nepřináší výsledek, o který nám ale v této kategorii až tak nejde. 

Trenéři Tomáš Pachl a Roman Říha se věnují tréninkovému procesu tak, aby kluky fotbal bavil a naučili se fotbalové dovednosti, které v dospělosti již nebude tak snadné získat. Po ukončení podzimní sezóny se kluci následně hlásili trenérům na zimní přípravu. Využívá se přitom umělá tráva u nás v Žabčicích, která ve spojení s osvětlením poskytuje dostatečné zázemí pro kvalitní tréninkový proces. Zpestřením v průběhu zimní přípravy jsou přátelské zápasy a turnaje s kvalitními soupeři (Svratka, Líšeň…), za zmínku stojí zejména mládežnický turnaj STAREZ CUP a WINTER CUP, které se hrají v nafukovací hale na hřišti s umělým povrchem v Tréninkovém centrum v Brněnských Ivanovicích, resp. na venkovních hřištích v tomtéž fotbalovém areálu. V těchto zápasech se ukazuje, že způsob trénování se zaměřením na fotbalové dovednosti a kvalitu má své opodstatnění a kluci tak můžou směle konkurovat svým vrstevníkům hrajícím za zvučnější kluby. 

Již delší dobu je problémem v žákovských kategoriích sestavit družstvo výhradně z dětí z jedné nebo dokonce dvou obcí. Důvodem je zejména zvýšený nárok na počet hráčů v soutěžích, kdy je k utkání potřeba alespoň 15 hráčů, dále pak měnící se zájmy a preference dětí. Akademie Buď Fér vznikla i proto, aby pokud možno co nejvíce tento problém eliminovala, a umožnila zapojení hráčů z místního regionu. V týmech tak můžete vidět hráče ze Židlochovic, Měnína, Dolních Kounic, Medlova, Blučiny a samozřejmě ze Žabčic. Konkrétně se jedná v kategorii starších žáků o Ondřeje Musila (kapitán týmu), Václava Zezulu a Michala Moravce, v kategorii mladších žáků o Filipa Duchoně, Davida Nováka, Filipa Saitla, Radima Slanaře, Františka Sosnara, Nataniela Víta a Tibora Štěpánka. 

Do jarní části fotbalové sezóny 2023 přejeme trenérům a jejich svěřencům hodně fotbalové zábavy a dobrých výsledků!